Klid u dveří: co štěně získá, když ho naučíte čekat

Nejdřív si připravte vše, nábytek na míru co budete potřebovat, a psa položte na neklouzavou podložku. Kleště držte kolmo k drápku a stříhejte vždy jen malou část. U světlých drápků je dobře vidět růžová tkáň, které se musíte vyhnout. U tmavých drápků se řiďte spodní stranou: zastřihujte postupně podle toho, jak se drápek v dolní části zužuje. Po každém střihu zkontrolujte řeznou plochu – malý tmavý bod znamená, že jste blízko cév.

Stříhání drápků patří k úkonům, které mnoho psů nesnáší a řada majitelů je proto odkládá, až se drápky dotýkají země. Přitom platí jednoduché pravidlo: čím kratší drápky pes má, tím méně citlivé jsou živé části uvnitř. Pokud začnete s pravidelnou úpravou už u štěněte nebo po koupeli, kdy je pes uvolněný, zvládnete celý proces za pár minut.

If you beloved this article and you would like to get much more information concerning zjistit více kindly stop by our own web site. Když se rozhodnete vařit svému psovi doma, první otázka obvykle zní: co vlastně do toho hrnce dát? Základní pravidlo je jednoduché – strava musí být nutričně vyvážená. Maso, zelenina, příloha a olej. Ale pozor, ne každé maso a zelenina jsou pro psa vhodné. Vepřové maso může být rizikové kvůli viru Aujeszkyho, proto ho raději vynechte. Hovězí, kuřecí, krůtí nebo jehněčí jsou bezpečné, pokud jsou důkladně tepelně upravené.

Časté chyby, které mohou psa ohrozit Největší chybou je jednostranná strava. Pokud budete psovi dávat jen kuřecí maso a rýži, brzy mu budou chybět vitamíny a minerály. Proto je důležité střídat druhy masa a zeleniny. Další častou chybou je přidávání soli, koření a dochucovadel. Psi nemají rádi slaná jídla a sůl jim škodí. Vařte bez soli a bez koření, jen v čisté vodě. Také pozor na kosti – vařené kosti se mohou tříštit a způsobit vnitřní poranění. Syrové kosti jsou vhodnější, ale jen pokud pes umí správně kousat a vy máte čas na dohled.

Trénink by neměl trvat déle než pět minut denně, ale měl by být pravidelný. Pokud pes dělá chyby, nezvyšujte hlas ani ho netrestejte. Vraťte se o krok zpět a zkuste to s menším podnětem. Po měsíci pravidelného cvičení zjistíte, že pes zvládá čekat u dveří bez štěkotu a skákání. Výsledek se dostaví, pokud budete důslední a nebudete povolovat výjimky pro rodinu nebo přátele. Klid u dveří se stane zvykem, který vašemu psovi přinese větší jistotu a vám daleko příjemnější vítání hostů.

Praktická rada na závěr: veškeré pamlsky a zbytky ze stolu započítejte do denního příjmu. Jeden sušený pamlsek může u malého plemene tvořit desetinu denní dávky. Pokud štěně prosí u stolu, nereagujte – tím ho jen učíte, že žebrání funguje. Místo toho mu dejte granule z jeho dávky až po vašem jídle. Tím podpoříte správné stravovací návyky a předejdete obezitě.

Typickou chybou je přecházet z granulí na konzervy ze dne na den. Trávicí systém psa potřebuje minimálně týden na adaptaci, jinak hrozí průjem nebo zvracení. Začněte směsí v poměru 75 % původního krmiva a 25 % nového, po třech dnech upravte na poměr 50:50 a postupně pokračujte. Pokud pes odmítá nové krmivo, neznamená to, že je nekvalitní – často jen potřebuje delší čas, nebo mu nevyhovuje konzistence. U starších psů s citlivými zuby je konzerva často lepší volba, protože granule jim mohou způsobovat bolest při žvýkání.

Při výběru se zaměřte na materiál výplně. Levnější varianty s polyuretanovou pěnou rychle ztrácejí tvar a po pár měsících se v místě hlavy vytvoří důlek, který je pro starší psy nebo psy s kloubními problémy nepoužitelný. Lepší volbou je paměťová pěna nebo pěna s vyšší hustotou. Důležité je také, aby se potah dal sundat a prát. Praxe ukazuje, že pelíšek bez pratelného potahu se po půl roce stává zdrojem zápachu, který pes cítí mnohem intenzivněji než člověk.

Pravidelná údržba drápků má vliv nejen na pohodlí psa, ale i na zdraví jeho kloubů a postavení tlapek. Dlouhé drápky nutí psa našlapovat nepřirozeně a mohou vést k deformacím prstů. Zkontrolujte drápky jednou za čtrnáct dní a při každé procházce po asfaltu se podívejte, zda se slyšitelně neklepou o zem. Pokud si nejste jistí technikou, požádejte veterináře nebo zkušeného chovatele, ať vám ukáže správný postup – je to investice do klidného stříhání na celý život psa.

Nejčastější chybou je koupit pelíšek „do zásoby", tedy o dvě čísla větší. Pes se v něm necítí chráněný a raději si lehne do kouta. Druhou chybou je umístit pelíšek tam, kde je průvan nebo příliš blízko topení. Pes se pak přehřívá nebo mu zima, a pelíšek začne ignorovat. Ideální je místo, kde pes sám nejraději odpočívá, ale zároveň ne v průchozí zóně. Pokud máte psa, který si rád nosí do pelíšku hračky nebo kosti, vyberte variantu s pevnějším dnem, aby se obsah nevysypával.