5 způsobů, jak ztišit slepice při sběru vajec
Typickou chybou bývá zapisovat si jen to, co se zdá výjimečné. Pokud ale nezaznamenáváte běžný stav, nemáte s čím porovnávat. Druhou častou chybou je zapisování si údajů nepravidelně – jednou denně, jednou za týden, pak zase měsíc nic. Pravidelnost je důležitější než podrobnost. Třetí chybou je neprovazovat záznamy o snášce se zdravotními údaji. Když si totiž do sešitu napíšete jen počet vajec, ale nezaznamenáte, že v ten samý den jedna slepice skončila v kvadrátu, nedozvíte se příčinnou souvislost.
Pamatujte, že nikdy nesbírejte vejce přímo pod slepicí, která zrovna sedí na hnízdě. Pokud potřebujete vejce pod ní, počkejte, až sama vstane, nebo ji jemně zvedněte, ale nikdy to nedělejte rychle a bez varování. Každý prudký zásah vede k tomu, že si slepice spojí vaši ruku s nepříjemným zážitkem a bude kdákat ještě hlasitěji. Místo toho ji nejprve pohladíte po hřbetě, klidně na ni promluvíte a pak ji teprve zvednete.
Mezi časté chyby patří používání vlhké podestýlky hned po nákupu, příliš silná vrstva, která se vespod zapaří, a nebo naopak příliš tenká, která se rychle prosákne. Také se vyvarujte dosypávání nové podestýlky na starou, aniž byste alespoň prokypřili celý povrch. Pravidelná kontrola a včasná výměna je levnější než veterinární zásah. Sledujte chování slepic – pokud si začnou škrábat v podestýlce méně než obvykle nebo si čistí peří častěji, je to varování.
Pokud ani po všech úpravách kurník stále vlhne, zkontrolujte, zda voda v napáječkách neteče nebo neodkapává. Častým viníkem bývá i nedostatečná izolace střechy. Když je strop studený, vlhký vzduch na něm kondenzuje a kape zpět dolů. Řešením je položit na stropní trámy vrstvu suché slámy nebo lepenky, která zachytí vlhkost, ale nechá vzduch volně proudit pod hřebenem. Kombinací správně umístěných otvorů, pravidelného úklidu a vhodné podestýlky vytvoříte suché prostředí, ve kterém slepice zvládnou zimu bez zdravotních komplikací.
Základem je zjistit, kdy slepice obvykle snášejí. Většina plemen snáší v dopoledních hodinách, často mezi sedmou a jedenáctou hodinou. Pokud budete sbírat vejce pravidelně ve stejný čas, ideálně krátce po snesení, slepice si na váš přítomnost zvyknou a nebudou mít důvod k poplachu. Nechte jim ale dostatek času na to, aby vejce snesly v klidu, a nevstupujte do kurníku příliš brzy, kdy ještě sedí na hnízdě.
Jak poznáte, že větráte správně? Orientujte se podle čichu a podle kondice podestýlky. Když vstoupíte do kurníku, neměl by vás udeřit ostrý zápach čpavku – to je signál, že vzduch stojí. Suchá a sypká podestýlka bez hrudek znamená, že se vlhkost odvádí dobře. Stejně důležité je sledovat chování hejna. Pokud se slepice choulí na hřadech s načepýřeným peřím, je jim buď zima, nebo jim vadí proudění. Naopak když spí roztažené s hlavou schovanou pod křídlem, mají optimální podmínky.
V zimě se v kurníku snadno hromadí vlhkost z trusu, dýchání ptáků a rozlití vody. Kombinace chladu a vlhka vytváří ideální podmínky pro plísně a patogeny, které oslabují imunitu nosnic. Mnoho chovatelů ale v obavě z prochladnutí slepic kurník téměř nevětrá, čímž paradoxně zvyšuje riziko respiračních nemocí. Klíčem není větrat více, ale chytře – odvádět vlhký vzduch a přivádět suchý, aniž by vznikl průvan.
Zimní větrání kurníku je běh na dlouhou trať mezi dvěma extrémy. Na jedné straně stojí obava z prochladnutí ptactva, na druhé straně vlhkost, čpavek a plísně, které se v nevětraném prostoru rychle usadí. Slepičí trus a dýchání vytvářejí během noci značné množství vody. Pokud tuto vlhkost neodvedete, začne kondenzovat na stěnách i na hřadech, což je ideální prostředí pro rozvoj nemocí. Nejde o to větrat více či méně, ale o to, aby vzduch cirkuloval řízeně a bez prudkých proudů, které by ptáky přímo zasáhly.
Co rozhoduje o tom, jak často měnit podestýlku? Základním pravidlem je, že frekvence výměny závisí na počtu slepic, velikosti prostoru a použitém materiálu. Při běžném chovu tří až pěti nosnic v kurníku o rozloze kolem dvou metrů čtverečních postačí kompletní výměna jednou za tři až čtyři týdny. Pokud máte ptáků více nebo je kurník menší, interval se zkrátí na polovinu. Důležité je sledovat, jak rychle podestýlka vlhne – vlhkost je nepřítel číslo jedna.
Praktickým řešením je použít automatické klapky citlivé na vlhkost, které se otevřou až ve chvíli, kdy vzduch překročí nastavenou hranici. Pokud si chcete vystačit s jednoduchým způsobem, vyvrtejte do stropu či horní části stěn několik otvorů o průměru pěti až osmi centimetrů a zakryjte je kovovou sítí proti hlodavcům. Otvory by měly být na závětrné straně, aby do nich nefoukal přímý vítr. V extrémních mrazech můžete část z nich ucpat hadrem – ale nikdy ne všechny, protože vlhkost musí unikat neustále.