5 chyb, kterým se vyhnete při stavbě kurníku z palet

Každý chovatel drůbeže dř později stojí před otázkou, jak stará jeho slepice vlastně je. Zvlášť když kupujete nosnice z druhé ruky nebo přebíráte hejno po známém, je snadné naletět na tvrzení, že jsou všechny „ještě mladé". Přitom stačí sledovat pět konkrétních znaků, které prozradí věk mnohem spolehlivěji než papíry s datem nákupu. Naučíte-li se je číst, vyhnete se zklamání z náhle ustávající snášky i zbytečným výdajům za krmivo pro slepice, které už dávno nemají sílu na produkci vajec.

Suchá a čistá podlaha v kurníku není jen otázkou pohodlí slepic, ale především jejich zdraví. Vlhký podklad se stává živnou půdou pro plísně, bakterie a parazity, které mohou způsobovat dýchací problémy, záněty běháků nebo sníženou snášku. Základním předpokladem úspěchu je zvolit správnou podlahu ještě před stavbou, případně provést jednoduchou rekonstrukci u stávajícího kurníku. Nejde o nic složitého, ale vyžaduje to důslednost a trochu ruční práce. V následujících řádcích se dozvíte, jak na to, abyste se vyhnuli mokrému a zapáchajícímu prostředí.

Stavba kurníku z dřevěných palet je oblíbeným projektem pro drobné chovatele. Palety jsou levný a snadno dostupný materiál, který lze proměnit v praktické a útulné obydlí pro slepice. Než se ale pustíte do práce, je důležité znát základní úskalí, která by mohla vaše slepice ohrozit nebo vám zkomplikovat údržbu.

Jaké pohybové projevy prozradí věk nosnice Prvním výrazným projevem je délka kroku. Zatímco mladé slepice dělají dlouhé, energické kroky, starší jedinci našlapují kratce a opatrně. Všímejte si také postavení ocasu — u mladých je vzpřímený, u starších často pokleslý. Pokud si chcete udělat obrázek, pozorujte ptáka v klidu, když jde po rovném povrchu. Stará nosnice mírně kolébá tělem ze strany na stranu, protože ztrácí svalovou hmotu v oblasti kyčlí a stehen.

Na co se zaměřit při budování podlahy, aby vám dlouho sloužila Prvním krokem je vytvoření pevného a izolovaného základu. Nejspolehlivější cestou je betonová deska, která zabrání pronikání vlhkosti ze země a také znesnadní přístup hlodavcům a liškám. Pokud již máte dřevěnou podlahu, zkontrolujte, zda není napadená hnilobou – poškozená prkna raději vyměňte. Na beton položte vrstvu geotextilie a teprve na ni případně dřevěné rošty. Takový postup zajistí, že se k podlaze dostane vzduch a nebude se pod ní srážet voda. Vyvarujte se přímého kontaktu dřeva se zeminou, je to nejčastější příčina trvalé vlhkosti.

Třetí projev se týká běhu a reakce na podnět. Vyplašíte-li mladou slepici, rychle vyběhne s tělem mírně předkloněným. Stará slepice se rozběhne pomaleji, tělo drží spíše vodorovně a brzy přechází do kroků. Pokud ji opakovaně vyplašíte, všimnete si, že se nevzdaluje tak daleko a rychle se zastaví s otevřeným zobákem, aby popadala dech. To ukazuje nejen na věk, ale také nábytek na míru nižší kondici, která přirozeně s přibývajícími lety klesá.

Prvním krokem je výběr správných palet. Vyhněte se paletám s označením MB (methylbromid), které jsou ošetřeny toxickými látkami. Bezpečné jsou palety s označením HT (heat treated), tedy tepelně ošetřené. Před samotnou stavbou palety důkladně očistěte, zbavte je hřebíků a přečnívajících třísek. Slepičky si rády pochutnávají na dřevě a ostré kusy by jim mohly poranit trávicí trakt.

Trpělivost se vyplácí, ale někdy pomůže i drobná úprava prostředí. K hřadu připevněte šikmou lištu nebo schůdek, ze kterého slepice snáze vyskočí. Mladým slepicím pomůžete tím, že první týdny necháte hřad ve výšce jen 20 centimetrů nad zemí a postupně ho zvedáte. Starší slepice zase ocení, když je hřad umístěn v rohu kurníku, kde se cítí bezpečněji. Pokud žádná z metod nezabere do jednoho měsíce, zvažte, zda nejsou ve vašem hejně slepice s poškozenýma nohama – ty nikdy na hřad nevysadíte.

U starších slepic, které už mají zažité spaní na zemi, bude postup náročnější. Nejprve odstraňte z kurníku všechny podestýlky a předměty, na kterých by mohly spát, a ponechte pouze hřad. Pokud je to možné, zvyšte hřad na úroveň, která je pro ně přirozeně atraktivní – slepice instinktivně vyhledávají nejvyšší místo. Večer je pak znovu vysaďte na hřad. Buďte trpěliví, ale důslední: pokud je necháte jednu noc spát na zemi, celý proces se prodlouží.

Než začnete slepice učit na hřad, ověřte si, zda je hřad skutečně vhodný. Průměr tyče by měl být 4 až 6 centimetrů, aby ho noha slepice obepnula z větší části, ale ne úplně. Příliš tenká tyč způsobí, že ptáci budou raději spát na zemi, protože je pro ně nepohodlná. Hřad umístěte do nejvyšší části kurníku, ale ne přímo pod strop – slepice potřebují nad hlavou alespoň 30 centimetrů prostoru. Důležité je také to, aby hřad nebyl příliš daleko od vchodu, ale zároveň aby nebyl v průvanu.